Obecnice
digitální povodňový plánB. Věcná část
Charakteristika zájmového území a PPO
Obec Obecnice leží v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se 50 km jihozápadně od Prahy, 4 km západně od svého ORP Příbram v chráněné krajinné oblasti Brdy.
V obci žije 1 255 obyvatel v 509 domech.
Obec spadá do oblasti, která se vlivem suburbanizace Příbrami znatelně rozrůstá. Obec Obecnice se skládá ze dvou částí a patří k ní ještě místní část Oseč.
Doprava: do obce vedou silnice III. třídy. V roce 2012 do obce vedly autobusové linky Příbram – Sádek – Pičín a Příbram – Obecnice – Sádek.
Rozloha katastru obce je 51,45 km2 a leží v průměrné nadmořské výšce 520 m n.m.
Obecnicí protéká Obecnický potok (plocha povodí je 18,362 km²) a Albrechtský potok (plocha povodí je 7,832 km²). Albrechtský potok pramení pod nejvyšší horou Tok (Tok je nejvyšší vrchol pohoří Brdská vrchovina a zároveň Středočeského kraje.
S nadmořskou výškou 865,3 metrů je nejvyšší z tzv. Brdských osmistovek).
V letech 1962–1964 byla na Obecnickém potoce vybudována nádrž Octárna. Největší oprava hráze byla provedena v roce 1971 při sypání klínu z makadamu na dvou třetinách délky hráze. Délka hráze činí 365 m, šířka v koruně je 4 m, výška hráze nad údolím dosahuje 14 m, kóta koruny je v nadmořské výšce 567 m. Rozloha činí 11 ha, maximální hloubka dosahuje 11,5 m. Do Octárny (jinak také VN Obecnice) ústí mnoho malých rašelinných potůčků, které mají kyselou vodu (pH 4).
Vodní nádrž Pilská je vybudována na Pilském potoce, který v tomto údolí pramení ve výšce 772 metrů. Nádrž byla postavena v letech 1849–1853 původně jako zásobárna vody potřebná pro příbramské doly a hutě a představuje největší zásobárnu pitné vody pro příbramské obyvatelstvo.
Jihozápadně od vesnice se nachází vrch Klobouček ( 705 m ) se stejnojmennou přírodní rezervací.
Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice
Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.
Název Brdy pochází od slova "brdo", což znamená buď zalesněný kopec nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene. V širším slova smyslu začínají u pražské Zbraslavi a táhnou se jihozápadním směrem k Příbrami a Rokycanům. Jejich západní hranici tvoří přibližně poledník, na němž leží Rokycany, jižní pak hranice Středočeského a Jihočeského kraje. Nejvyšší vrcholy Brd přesahují nadmořskou výšku 800 m. n. m. – jedná se o vrchol Tok (865 m n. m.) a Praha (862 m n. m.).
V roce 1926 byl na území středních Brd zřízen vojenský výcvikový prostor, který se v roce 1950 stal vojenským újezdem. Tím byla zdejší příroda na 65 let téměř zakonzervována. Až v roce 2007 byly veřejnosti o víkendech a svátcích zpřístupněny některé okrajové části vojenského újezdu, který k 1. 1. 2016 přestal de facto existovat (až na malé části) a jeho území se spolu s přilehlými přírodně zajímavými oblastmi stalo Chráněnou krajinnou oblastí.
Chráněná krajinná oblast Brdy je protkána stovkami kilometrů zpevněných cest a vzdálenosti mezi jednotlivými zajímavými místy k výletům na kole přímo vybízejí. Padrťské rybníky, vrchol Praha s meteorologickým radarem, nejvyšší brdskou horu Tok .
K vrcholům patří vrch Velká Baba (615 m) na Hřebenech. Nejznámějším brdským vrcholem je Plešivec (654 m).
Geomorfologické, geologické a hydrologické poměry
Území obce dominuje lesní krajina v CHKO Brdy, zbytek území tvoří krajina lesozemědělská. Většina území Obecnice je zařazena do oblasti krajinného rázu ObKR 15 – Brdy, typ O, jihozápadní část je zařazena do oblasti krajinného rázu ChaKP 15/1, Třemšín – Praha. Severní část území tvoří typ M.
Zastavěným územím obce protékají Obecnický potok (centrem obce) a Albrechtský potok, který se vlévá do Obecnického potoka v jihovýchodní části obce. Obecnický potok se dále vlévá do řeky Litavky a ta je přítokem Berounky. Dále v k.ú. Obecnice v Brdech pramení Pilský potok, který se v obci Bohutín vlévá do Litavky a velké množství drobných toků, které se vlévají do zmíněných potoků.
V k.ú. se nacházejí dvě vodní nádrže tvořící rezervoáry pitné vody pro příbramskou oblast. Jedná se o VD Obecnice = vodní nádrž Octárna o rozloze 11,03 ha nacházející se západně od obce Obecnice a Pilskou nádrž o rozloze 20,40 ha, která se nachází v jižní části území a protéká jí Pilský potok. V obci se dále nacházejí Velký a Malý veský rybník a ve východní části území u komunikace III/11811 Bolinův rybník.
Klimatické poměry
Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.
Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.
Oblast okraje Brd se nachází v mírně teplé oblasti MT 7. Převážná část Brd leží v oblastech MT5 a MT3 a vrcholy již leží v chladné oblasti CH7.
Srážky
V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26. července 1939.
V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únova do 14. března 1893 (tedy 33 dní).
Sníh a sněhová pokrývka
Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Největší výška nového sněhu napadaného za 24 hodin činila 26 cm, výška souvislé sněhové pokrývky dosáhla maxima 79 cm v únoru 1947.
Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. přes 16 % a ve výškách 600-800 m n.m. již 23%. Ve východní části okresu je 35-40 dní se sněhovými srážkami ročně, v západní části 40-50 dní.
Protipovodňová opatření v zájmovém území
V zájmovém území dochází k bleskovým povodním a bahnotokům při přívalových srážkách, ledovým jevům a naplaveninám v místech OOP. Jedná se o jev, který lze stěží předvídat. Obranou je posílení retenčních schopností krajiny, realizace liniových opatření na zemědělské půdě (remízky, meze, příkopy, zatravnění) a také přírodě blízká opatření na menších tocích, jako jsou např. rybníky, mokřady a/nebo suché poldry.
Návrh rozvoje opatření na vodních tocích a nádržích
Z urbanistické ani dopravní koncepce územního plánu nevyplývají významnější požadavky na směrové úpravy vodních toků, rovněž vodní plochy se ponechávají ve
stávajícím rozsahu. Na všech tocích v řešeném území je nutno pečlivě provádět běžnou údržbu, dbát o včasné opravy břehových nátrží, odstraňování nánosů a čištění koryt a břehů. Vodní toky nebudou zatrubňovány, případné úpravy koryt a sklonových poměrů budou prováděny přírodě blízkým způsobem pomocí přírodních materiálů.
Část k. ú. Obecnice spadá do území zvláštní povodně vodního díla Obecnice. Využití území ohroženého průlomovou vlnou neupravuje v současné době žádný právní předpis. Z pohledů jednotlivých resortů se jedná více méně o doporučení, které aktivity zde nejsou vhodné. Např. z hlediska civilní obrany by v ohroženém území neměly být budovány úkryty CO, z hlediska hygieny by zde neměly být umisťovány sklady jedovatých či jinak nebezpečných látek, z hlediska energetiky by zde neměla být budována významnější energocentra, z podnikatelského hlediska by zde neměly být umísťovány sklady cenného zboží apod. Závazné regulativy pro takto ohrožená území by měly být součástí krizových a havarijních plánů.
Koncepce protipovodňových opatření ve Středočeském kraji
Hlavními koncepčními zásadami výstavby v obci jsou: Budování a údržba specifických opatření, která také zvýší retenční a protierozní schopnost území a regulují odtokové poměry v území.
Do záplavového území nebudou umísťovány žádné stavby, s výjimkou nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Podél koryta vodního toku Obecnického potoku bude ponecháno volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridor) V území určeném k zástavbě bude zabezpečeno, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní. Odvodnění nutno řešit kombinovaným systémem přirozené / umělé retence, např. vsakem na pozemcích, odvedením obvodovým drenážním systémem do jímek v nejnižším místě plochy. V následné projektové přípravě pěších cest bude zvoleno vhodné technické provedení cest zajišťující jejich propustnost, zejména pokud jsou navrženy v plochách zeleně a v plochách nezastavěného území tak, aby se jejich realizací nezhoršily stávající odtokové poměry v území.
Poměrně negativním prvkem je většinou dosti příkrý terén katastru, který podmiňuje rychlejší povrchový odtok srážkových vod směrem do místních depresí, takže například v době přívalových dešťů může docházet u některých úzkých erozních údolí ke krátkodobým povodňovým stavům. Jsou navrhována opatření pro zvýšení ochrany území před velkými vodami. Podél koryta vodního toku je třeba zachovat volné nezastavěné a neoplocené území o šíři min. 6 m od břehové hrany na obě strany (tzv. potoční koridor) - pro průchod velkých vod a zároveň jako manipulační pruh pro účel správy a údržby vodního toku.
Preventivní a přípravná opatření, prováděná mimo povodeň jsou především povodňové prohlídky, sledování předpovědní a hlásné povodňové služby, organizace hlídkové služby apod. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat kontrole funkčnosti především v rizikových místech - viz kapitola Místa ohrožená bleskovou povodní.
Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtoku velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění zabezpečovacích a záchranných prací, trpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.